Zpátky k mému oblíbenému tématu, jímž je liberalismus. Lidé chápou pojem liberalismus různým způsobem a v různém kontextu: např. v ekonomii je chápán jako teorie upřednosňující laissez-faire a svobodný trh. Avšak prvotně a především je liberalismus politická filozofie, politická doktrína.
Thefreedictionary.com definuje liberalismus takto:
A political theory founded on the natural goodness of humans and the autonomy of the individual and favoring civil and political liberties, government by law with the consent of the governed, and protection from arbitrary authority.
Miriam-Webster se příliš neliší:
a political philosophy based on belief in progress, the essential goodness of the human race, and the autonomy of the individual and standing for the protection of political and civil liberties; specifically : such a philosophy that considers government as a crucial instrument for amelioration of social inequities (as those involving race, gender, or class)
Moje definice, která se od výše uvedeného také nijak zásadně neodchyluje, a následující úvahy vycházejí ze Zippyho práce, jehož blog vřele doporučuju k prostudování.
Liberál tedy věří, že zajištění svobody a rovnosti je primárním úkolem vlády. Svoboda je hlavní, proto ponecháme rovnost prozatím stranou.
Lze říci, že svoboda je dobro, které člověk k životu potřebuje. Problém nastává ve chvíli, kdy se svoboda, chápaná jako svoboda politická, stane hlavním cílem či úkolem vlády. Vláda se tím dostává do nesmyslné a šílené situace. Proč?
Představme si krále, který nařídí svým poddaným, aby neposlouchali jeho příkazy.
Liberální vláda je v podobné situaci, protože podstatou politiky je autoritativní řešení sporných případů a prosazování určité koncepce obecného dobra. To znamená, že podstatou politiky je omezování svobody. Omezení svobody otrokářů přináší svobodu otrokům. Svoboda jako obecný princip nemůže být cílem vlády. Z toho důvodu je liberalismus nesmyslná politická filozofie.
Každá nesmyslná filozofie je v rozporu s realitou. Tím pádem je vnitřně nestabilní, a když se uplatňuje v praxi, vytváří chaos. Liberalismus je přímý útok na autoritu jakéhokoliv druhu.
Jednoduché, není-liž pravda? Tady bychom mohli případ uzavřít a jít dál, jenže člověka brzy přepadnou pochybnosti a vynoří se spousta otázek. Jak je možné, že se liberalismus drží při životě už víc jak 200 let? Proč není v principu možné, aby svoboda byla cílem vlády, když v praxi to evidentně jde? Neznamená tohle všechno, že žádná svobodná společnost neexistuje? V praxi ale vidíme svobodné západní demokratické státy a nesvobodné totalitní státy jako Severní Korea nebo bývalý Sovětský svaz!
Atd., atd., atd. Na některé námitky se podíváme příště.
[…] z námitek proti tvrzení, že svoboda nemůže být primárním cílem vlády, často bývá argument, že svoboda je jedním z nejdůležitějších lidských dober, a proto […]
To se mi líbíTo se mi líbí
[…] svoboda nemůže být cílem vlády, mohou vůbec existovat svobodné země? Je snad svobodný svět, jehož jsme […]
To se mi líbíTo se mi líbí
[…] koncentrace moci v rukou státu, která souvisí se svobodou jako prvním politickým principem liberalismu. To znamená, že v rámci politického prosazování svobody je nutná rovnost práv, která […]
To se mi líbíTo se mi líbí
[…] víceméně monolitická, tzn. moderní stát uzurpuje veškerou autoritu pro sebe. To je důsledek liberalismu, ale liberalismus v tomto případě nebyl iniciátorem. Zrození moderního státu lze připsat na […]
To se mi líbíTo se mi líbí
[…] autoritativně. Nejsem libertarián, aby mi tohle vadilo. Vadí mi to, že je liberalismus nekoherentní politická filozofie a jeho prosazování se rovná jednání […]
To se mi líbíTo se mi líbí
[…] frakce navzájem častují přízvisky „fašista“ či „autoritář“, vyplývá z rozporné podstaty liberalismu. Tedy nic, co by nás mělo překvapit. Z toho plyne, že Trump má proti sobě […]
To se mi líbíTo se mi líbí