Je univerzalismus špatný?

Někteří sekulární nacionalisté kritizují křesťanství za jeho univerzalismus v tom smyslu, že křesťanství překračuje hranice národa a že křesťané jsou jakousi pátou kolonou v zemi, která je věrná cizí mocnosti někde v Římě.

Díky svému univerzalismu je křesťanství zodpovědné za současný stav buď přímo nebo alespoň jako duchovní otec liberalismu, který je skutečným hnacím motorem zániku našich národů. Křesťanství proto nenabízí a ani nemůže nabídnout cestu ven z problémů, které nás trápí. Univerzalismus totiž podrývá národní „partikularismus“, což nevyhnutelně vede k erozi národního uvědomění a konečné destrukci evropských národů.

To je chybná úvaha. Nevidím důvod, proč by měl být univerzalismus špatný z podstaty. A pokud jde o křesťanství, tak ono není univerzálním řešením na všechny naše problémy a nedává odpovědi na všechny otázky. Nicméně v tomto případě jisté východisko nabízí.

  1. „Univerzalismus je špatný“ je samo o sobě univerzální tvrzení a tudíž rozporné, podobně jako „vše je relativní“. Tento argument nemusí každého přesvědčit, ale pro mě je to přinejmenším náznak, že je útok na univerzalismus neopodstatněný. Univerzalismus a partikularismus se vzájemně nevylučují.
  2. Křesťanství je univerzalistické, ale nečiní si nárok na absolutní univerzalismus. Církev je univerzálním nástrojem spásy. Má charisma učitelky víry a mravů, nikoliv politické a kulturní sjednotitelky lidstva. Kristus dal Apoštolům úkol „učit a křtít všechny národy“. Přál si tedy sjednotit národy pod vládou Božího zákona, s jejich rušením evidentně nepočítal.
  3. Mnoho současných křesťanů je věrných politickému liberalismu, včetně nemalého počtu církevních představitelů. To však neznamená, že je liberalismus s křesťanstvím slučitelný. Liberalismus je rozporná doktrína, jak jsem se mnohokrát snažil ukázat, a jako takový nemůže být slučitelný s pravdou. Naneštěstí je to doktrína natolik flexibilní, že se přirozeně přelévá do náboženství a dalších oblastí.
  4. Liberalismus je v jistém smyslu křesťanskou herezí, odtud jeho univerzalismus, ale jako každá hereze převrací a přizpůsobuje křesťanské pravdy obrazu svému. To, že jsou obě doktríny univerzalistické, znamená velice málo.
  5. Sice považuju nacionalistickou kritiku současného liberalismu za užitečnou a trefnou, ale je třeba mít na paměti, že nacionalismus je liberalismem včerejška. Vychází ze stejné logiky a před 150 lety ničil regionální odlišnosti, jako současná levice ničí odlišnosti národní. Nacionalisté chtějí osvobodit svůj národ od vnějších (či vnitřních) hrozeb, aby mohl liberální projekt vesele pokračovat, pouze bez účasti cizinců.
  6. Současný přistěhovalecký problém vidím především jako etický a sociální a půjdeme-li víc do hloubky, tak jako teologický. Konkrétně jde o to, že jsme zničili kulturu manželství a s ní i schopnost reprodukce. Jan Pavel II. to výstižně nazval kulturou smrti. Těžko může dojít k zániku národa či rasy, jestliže jsou jejich příslušníci schopni a ochotni plodit a vychovávat nové generace.
  7. Manželství a rodina jsou jedny z mnoha institucí, které liberalismus na své cestě za svobodou a rovností zničil. V tomto případě ale šlo o instituci životně důležitou, protože na ní závisí naše budoucí existence. Obnovit rodinu a přirozené role muže a ženy v ní nebude pravděpodobně možné bez jejího nového posvěcení a bez jednoznačného odmítnutí liberalismu.
Reklamy

Svoboda v praxi

Felix Ngole, student sociální práce na sheffieldské univerzitě a křesťan napsal na svém soukromém facebookovém účtu:

Manželství stejnopohlavních párů je hřích, ať se nám to líbí nebo ne. Takové je slovo Boží, které lidský sentiment nemůže změnit.

A následně citoval několik pasáží z Bible, které tuto skutečnost demonstrují.

To se stalo v roce 2015 v reakci na uvěznění Kima Davise, amerického matrikáře, který byl uvězněn poté, co odmítl zaregistrovat stejnopohlavní manželství.

Dva měsíce poté obdržel pan Ngole email z univerzity, že jsou jeho facebookové komentáře předmětem vyšetřování. Poté byl vyslýchán vyšetřujícím týmem a následně vyhozen ze studia.

Pan Ngole se pokusil napadnout rozhodnutí univerzity u soudu, ale neuspěl. Zajímavé je zdůvodnění univerzity.

Vyšetřující tým akceptuje, že pan Ngole má plné právo na svou náboženskou víru a že jednal upřímně a čestně…

Nicméně jeho názory…

…mohly některé jednotlivce urazit.

Jinými slovy univerzita může vyhodit studenta, který zcela v souladu se zákonem vyjadřuje svůj křesťanský pohled na svět, a to mimo studium, v situaci, kde nefiguroval jako student sociální práce a navzdory tomu, že jeho vyjádření nemělo žádný dopad na jeho práci a profesní schopnosti.

Soud uznal, že Ngoleho potrestání bylo tvrdé a že v demokratické a pluralitní společnosti jedinec má právo na svobodné vyjádření svých náboženských názorů. Přesto soud nakonec uznal jednání univerzity za zákonné.

Problém je v tom, že [jeho FB příspěvky] mohly být přístupné a čtené lidmi, kteří by je mohli vnímat jako odsuzující, v rozporu étosem služby nebo naznačující záměr diskriminovat, což je další problém. … Ať byl skutečný záměr jakýkoliv, bylo to vnímání příspěvků, které mohlo způsobit škodu. Bylo rozumné se tímto vnímáním zabývat.

K tomu W. M. Briggs trefně poznamenává:

Je zřejmé, že Ngoleho sekulárním hříchem není urážka, ale křesťanství. To lze prokázat myšlenkovým experimentem: představme si, co by se stalo, kdyby byl Ngole muslim. Neboť muslimové se v této otázce také drží Pravdy.

Za pozornost taky stojí přístup soudu k tzv. svobodě slova a náboženství. Přístup, který se nedá nazvat jinak než pokrytectví. Pokrytectví, kterému se nevyhne žádná autorita operující s pojmy jako svoboda vyjádření apod. Každému je jasné, že nikdo nemá právo říkat si, co chce, že musí existovat nějaká omezení, která jsou autoritativně vynucována. Autorita z principu nemůže vynucovat svobodu, jak jsem o tom už mnohokrát psal.

Jde o to, jaká omezení a jaké hranice vynucovat. Pokrytectví spočívá v tom, že omezení, která požaduje levice, se nazývají svoboda, zatímco omezení, která požaduje ne-levice se nazývají autoritativní nebo rovnou totalitní.