Volby klepou na dveře. Občas zkouším někomu vysvětlit, proč není rozumné k volbám chodit. Většinou narážím na několik stále se opakujících námitek.
Svůj nebo spíš Zippyho pohled na volby jsem vyložil zde. Zmíněný praktický argument je čistě matematický, symbolický argument pak souvisí s etickými otázkami.
Můj hlas rozhoduje
Zaprvé, taková situace je ryze teoretická. Ve volbách (celostátních) rozhodují tisíce, desetitisíce nebo statisíce hlasů. A mechanismus voleb rozhodně nefunguje tak, že by člověk přišel k urně s plným vědomím toho, že právě on a právě v tuto chvíli (přišel jako poslední) rozhodne o výsledku.
Zadruhé, i kdyby náhodou nastala situace, kdy rozhoduje jeden hlas, neznamená to, že můj hlas má vliv na výsledek voleb.
Jádrem praktického či matematického argumentu je, že můj hlas nemá praktický vliv na výsledek voleb, neboť je pod úrovní náhodného šumu. I kdyby volby skončily výsledkem 1 000 000 ku 1 000 001 ve prospěch jednoho z kandidátů, nebyl to ten jeden konkrétní hlas, který rozhodl, nýbrž spousty různých okolností, které ovlivnily velké skupiny lidí, aby hlasovali, jak hlasovali. To, že jeden konkrétní člověk přišel k volbám a jeho hlas znamenal vítězství pro jednu ze stran, nám nic neříká o tom, kolik lidí ten den shodou okolností k volbám nepřišlo a nemohli tudíž výsledek zvrátit.
Jinými slovy počasí v den voleb má na jejich výsledek větší vliv než hlas jednotlivce. Volební lístky vložené do obálek omylem mají na výsledek větší vliv než hlas jednotlivce atd.
Můj hlas není sám
To je argument, který v podstatě říká, že jednotlivci volby ovlivnit nemůžou. Jinými slovy se tím potvrzuje matematický argument.
Vyhrajou komunisti
Pokud demokracie umožňuje podobné nesmyslné výsledky, pak jsou to jen další argumenty v neprospěch demokratických voleb.
Všechno zůstane při starém
Tento argument míří vedle. Já totiž netvrdím, že se nic nemůže změnit. Zkušenost potvrzuje, že už jsme změny u voleb zažili. Tvrdím jenom to, že můj hlas má na takovou změnu mizivý vliv.
Zajímavé je, že jen málo lidí uvažovalo o účasti na volbách jako o symbolu, o vyjádření souhlasu s panujícím uspořádáním věcí. A samozřejmě nikdo nezpochybnil liberalismus. Málokdo si je vědom, jaká politická filozofie nám v současnosti vládne.
Konec nových časů 
Tento přístup se mi zdá krátkozraký. Ve výčtu chybí řada argumentů (včetně těch „profláknutých“).
Nechci zpochybňovat problematičnost samotného faktu voleb, navíc voleb v současné podobě, ale ve finále je to prostě fakt, se kterým se musíme smířit. Z nějakého důvodu zde volby jsou. Volby jsou faktem, který můžeme kritizovat, zesměšňovat, můžeme o něm diskutovat, může se nám hnusit… To je tak nějak vše co s tím uděláme. Je to asi jako zbraň, kterou máme při útoku zfanatizovaného davu – její použití může být krajně nepříjemné, ale učinit by se to mělo (s respektem k těm, kteří tak neučiní). Matematika ve volbách funguje, včetně onoho „kdyby všichni, kteří nechtějí X nešli volit…“. Žádní dva lidé se neshodnou ve všem. Strany jsou zde, aby je volili lidé, kteří se s nimi shodnou nejlépe (nikoli ve všem). Chápu jisté znepokojení nad současnými stranami, no, snad i poznámka pod čarou (aby neodradila jiné voliče), se zdá být lepší než žádná. Tím, že zveřejníte svůj postoj, propagujete názor, že by se k volbám chodit nemělo. Váš názor tak ovlivní další…
Můj osobní postoj je najít nejméně nevyhovující stranu, v té nejméně nevyhovující kandidáty, a ty nakonec volit. Ano, je to těžké, mnohokráte jsem se za svou volbu styděl, ale pak jsem si vždy řekl, že v konkrétní situaci se asi nedalo volit lépe.
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky za komentář a myslím, že i chápu váš postoj. Koneckonců jsem k volbám taky chodil. Je to postoj, který by se dal nazvat „volím nejmenší zlo“ a ještě se k němu vrátím na konci.
Shora uvedený výčet nemá být vyčerpávající. Jsou to pouze posbírané nejčastější reakce lidí na (nejen) moje argumenty uvedené v odkazovaném starším článku.
Nezpochybňuju fakt voleb. Zpochybňuju to, co volby mají údajně představovat nebo k čemu mají sloužit, a to je reálný vliv jednotlivců na politické dění prostřednictvím hlasování a z toho plynoucí kontrolu vlády, kterou liberalismus slibuje. Mnoho lidí zaměňuje nebo směšuje váhu svého jediného hlasu s volbou celé skupiny lidí. Velká skupina lidí má vliv na výsledek voleb, jednotlivec nikoliv. Jednotlivec může mít vliv na rozhodování jiných lidí (zejména pokud působí veřejně), ale to je něco jiného než hlasovat ve volbách. Proto raději napíšu článek na tento blog, než abych chodil k volbám.
Neznepokojují mě současné strany. Znepokojuje mě, jak pevně a široce je u nás ideologie liberalismu zakořeněná a jak málo lidí ji zpochybňuje. O tom zde píšu stále dokola. Za této situace není koho volit, protože všechny strany jsou dobrovolnými členy novodobé „národní fronty“ liberalismu. I ty, které se nazývají konzervativní.
Tím se dostávám k postoji „volím menší zlo“. Neohrnuju nos nad morálními, intelektuálními či jinými kvalitami kandidátů. Netvrdím, že jsou to všechno gauneři a prospěcháři, a proto je nebudu volit. Tvrdím, že jsou to všechno přesvědčení liberálové, kteří podporují nebo alespoň mlčí k typickým politikám liberalismu, jakým je např. právo ženy na potrat. Díky tomu buď pasivně nebo aktivně spolupracují se zlem. Jako katolík nejen nechci, ale ani bych neměl takové kandidáty svým hlasem podporovat a ani režim, který pomáhají svou kandidaturou budovat či zachovat.
Není vyloučeno, že někdy v budoucnu k volbám půjdu, pokud by k tomu situace nazrála. Zatím však žádná ze stran, aspoň pokud je mi známo, explicitně neodmítá zavedené politiky liberalismu a odvozených ideologií (feminismu apod.) nebo aspoň většinu z nich.
To se mi líbíTo se mi líbí
[…] v prezidentském souboji svého koně. Proč nechodím volit, jsem vysvětloval jinde a žádný z kandidátů mě nepřiměl toto rozhodnutí změnit. Nefandím ani Drahošovi, […]
To se mi líbíTo se mi líbí