Plnokrevný Tory

Jacob Rees-Mogg, britský konzervativní politik, Jakobít čili reakcionář starého ražení (dnes velice vzácný v praktické politice), vtipný a zdvořilý muž s mluvou gentlemana edwardiánské Anglie, nejbritštější Brit, jakého by si našinec dokázal představit, k tomu zbožný katolík a možný budoucí premiér Velké Británie.

Původem z idylického somersetského venkova jižně od Bathu a Bristolu, ženatý a otec šesti dětí. Vzdělán ve finančnictví, v kterémžto oboru také dlouho pracoval a vydělal značné jmění. Je ztělesněním tradičních anglických hodnot.

Jaké větší potěšení může rodilý Angličan mít než naslouchat naší národní hymně … naslouchat slovům, které nás pojí k našemu vládci, jenž je součástí řetězu tánoucího nás zpět do naší dávné historie.

Zdá se, že má podporu mezi mladými konzervativci, které už nudí nemastné, neslané vedení a možná i projekt „modernizace“ Davida Camerona (modernizace je beztak jenom krycí název pro opouštění zbylých konzervativních principů). Je otázka, nakolik jim imponují jeho přesvědčení či spíš to, že je člověkem, který ve světě technokratického kariérismu nějaká přesvědčení vůbec má.

A samozřejmě je zastáncem tvrdé linie Brexitu. Ač není členem vlády, působí trochu jako dozorčí Mayové, aby při jednání o vystoupení z EU nevyměkla.

Katolíka může potěšit, že potraty či manželství homosexuálů jsou pro něho nepřijatelné.

Pro spoustu současníků, levicových i pravicových politiků je ovšem nekajícným reakcionářem, reliktem minulých dob, který se absolutně nehodí na to vést moderní Británii.

…jeho hodnoty jsou hodnotami fanatika, nikoliv hodnotami moderní Británie, jako umírněnost, tolerance, inkluzivita a soucit s potřebnými.

K tomu zastánci EU a aktivisté za práva gayů dodávají:

Nikdy mě nenapadlo, že uvidím politika jako on tak blízko pozici moci. Je to zcela děsivé pro budoucnost této země.

Je pro bigotnost a netoleranci.

Což je pro mě spíše doporučení. Více si lze přečíst zde.

Osobně nejsem zastáncem vystoupení z EU, ale Velká Británie není ČR. Její pozice, historie, politické uspořádání atd. je jiné, proto nemám vyhraněný názor na setrvání či vystoupení UK z EU.

Také mi připadá, že je ekonomickým liberálem, příliš velkým stoupencem neviditelné ruky volného trhu, což je u anglosaských konzervativců častý problém. Toto však není zcela jednoduchá otázka a z jednoho článku si člověk neudělá dostatečně nuancovaný obraz.

Nicméně přál bych si více politiků, jako je tento. Možná by Evropa měla ještě naději.

Reklamy

Stanovení diagnózy

James Burnham, autor knihy Sebevražda Západu vytvořil test „39 vět“, který pan Briggs uveřejnil na svém blogu. Pokusil jsem se jej pro českého čtenáře přeložit.

Na všech 39 tvrzení lze odpovědět ‚souhlasím‘ nebo ‚nesouhlasím‘, přičemž přesvědčený liberál odsouhlasí všechny nebo téměř všechny, konzervativec bude nesouhlasit s valnou částí a reakcionář odmítne všechny nebo téměř všechny. Málokdy bude výsledek půl na půl. Podle Burnhama samotného souhlasné odpovědi uvědomělých liberálů neklesnou pod 85%, zatímco u reakcionářů a některých konzervativců je to přesně naopak.

Jednotlivé věty jsou často přejaté ze spisů známých liberálů – autorů francouzské Deklarace práv člověka či Všeobecné deklarace lidských práv OSN.

Pojďme na to:

  1. Všechny formy rasové segregace a diskriminace jsou špatné.
  2. Každý má právo na názor.
  3. Každý má právo na bezplatné veřejné vzdělání.
  4. Politická, ekonomická nebo sociální diskriminace založená na
    náboženském přesvědčení je špatná.
  5. Používat metody mučení a fyzického teroru v politických nebo
    vojenských konfliktech je špatné.
  6. Lidová hnutí či vzpoury proti tyranii nebo diktatuře jsou
    správné a chvályhodné.
  7. Vláda má povinnost postarat se o nemocné, staré, nezaměstnané a
    chudé, pokud se o sebe nemohou postarat sami.
  8. Progresívní daň z příjmu a dědická daň jsou nejspravedlnější
    formou zdanění.
  9. Vláda má legální i morální nárok vyvlastnit soukromý majetek
    uvnitř hranic státu, který vlastní občané státu či cizinci, za
    rozumnou kompenzaci.
  10. Máme povinnost vůči lidstvu, tj. k lidem obecně.
  11. OSN je i přes své malé úspěchy krok správným směrem.
  12. Veškeré zasahování do svobody projevu a svobody shromažďování,
    kromě případů hrozícího veřejného nebezpečí nebo ohrožování mravní
    výchovy mládeže, je špatné.
  13. Bohaté státy, jako USA, mají povinnost pomáhat méně
    privilegovaným částem lidstva.
  14. Kolonialismus a imperialismus jsou špatné.
  15. Hotely, motely, obchody a restaurace na jihu USA by měly být
    ze zákona povinny dávat svá zařízení k dispozici černým ve stejném
    rozsahu jako bílým.
  16. Hlavními příčinami kriminality jsou nevzdělanost,
    diskriminace, ůdfa chudoba a vykořisťování.
    faůs
  17. Komunisté mají právo vyjadřovat své názory.
  18. Měli bychom být vždy připraveni vyjednávat se SSSR a dalšími
    komunistickými zeměmi.
  19. Tělesné tresty, s vyjímkou bití malých dětí, jsou špatné.
  20. Všechny národy, včetně národů a lidu Asie a Afriky, mají právo
    na politickou nezávislost, jestliže si to většina populace
    přeje.
  21. Vždy bychom měli respektovat náboženské přesvědčení
    ostatních.
  22. Předním cílem mezinárodní politiky v jaderné době by měl být
    mír.
  23. Cenzura je špatná, kromě případů ohrožení národní bezpečnosti,
    případně morálky mladistvých.
  24. Vyšetřovací komise Kongresu jsou nebezpečné instituce a musí
    být pod dohledem, aby se nestaly hrozbou svobodě.
  25. Peníze na školní a univerzitní stipendia se musí rozdělovat
    primárně podle potřeby.
  26. Kvalifikovaní učitelé, minimálně na úrovni univerzit, mají
    právo na akademickou svobodu: to znamená, že mají právo vyjadřovat
    své názory v učebnách i mimo ně bez zasahování administrátorů,
    členů správní rady nebo veřejných orgánů.
  27. Systém kvót založený na rase, náboženství, rodině a podobných
    faktorech, který určuje, kdo má být přijat na školy a univerzity,
    je špatný.
  28. Národní vláda by měla zaručit, aby všichni dospělí, kromě
    kriminálníků a bláznů, měli právo volit.
  29. Joseph McCarthy byl pravěpodobně nejnebezpečnějším mužem
    amerického veřejného života v období patnácti let následujících po
    skončení druhé světové války.
  30. Mezi lidskými rasami a etniky nejsou žádné podstatné rozdíly v
    intelektuálních, morálních civilizačních schopnostech.
  31. Každý krok ke světovému odzbrojení by byl dobrou věcí.
  32. Každý má mít politická a společenská práva bez ohledu na rasu,
    barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické a jiné názory,
    národnostní nebo společenský původ, majetek, okolnosti narození
    nebo jiný status.
  33. Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a vyjadřování.
  34. Každý má právo na svobodný názor a jeho vyjádření.
  35. Vůle lidu je základem autority vlády.
  36. Každý člen společnosti má právo na sociální zabezpečení.
  37. Každý má právo na stejnou odměnu za stejnou práci.
  38. Každý má právo založit odbory nebo do nich vstoupit.
  39. Každý má právo na životní standard odpovídající zdraví a
    pohodlí jeho osoby a rodiny a právo na zabezpečení v případě
    nezaměstnanosti, nemoci, úrazu, ovdovění, staroby či jiné ztráty
    obživy za okolností, které jsou mimo jeho kontrolu.

    Některé reálie z doby Studené války je třeba nahradit příklady ze současnosti, ale jinak je test stále platný. Např. SSSR či McCarthyho lze nahradit jejich současnými protějšky, např. prezidentem Putinem či kandidátem na prezidenta Trumpem.

    Moje skóre je necelých 90%:

  • souhlas: 5 (zcela), 6, 7 a 13 (s jistými výhradami)
  • nevím: 24
  • nesouhlas: všechny ostatní