Svoboda v praxi

Felix Ngole, student sociální práce na sheffieldské univerzitě a křesťan napsal na svém soukromém facebookovém účtu:

Manželství stejnopohlavních párů je hřích, ať se nám to líbí nebo ne. Takové je slovo Boží, které lidský sentiment nemůže změnit.

A následně citoval několik pasáží z Bible, které tuto skutečnost demonstrují.

To se stalo v roce 2015 v reakci na uvěznění Kima Davise, amerického matrikáře, který byl uvězněn poté, co odmítl zaregistrovat stejnopohlavní manželství.

Dva měsíce poté obdržel pan Ngole email z univerzity, že jsou jeho facebookové komentáře předmětem vyšetřování. Poté byl vyslýchán vyšetřujícím týmem a následně vyhozen ze studia.

Pan Ngole se pokusil napadnout rozhodnutí univerzity u soudu, ale neuspěl. Zajímavé je zdůvodnění univerzity.

Vyšetřující tým akceptuje, že pan Ngole má plné právo na svou náboženskou víru a že jednal upřímně a čestně…

Nicméně jeho názory…

…mohly některé jednotlivce urazit.

Jinými slovy univerzita může vyhodit studenta, který zcela v souladu se zákonem vyjadřuje svůj křesťanský pohled na svět, a to mimo studium, v situaci, kde nefiguroval jako student sociální práce a navzdory tomu, že jeho vyjádření nemělo žádný dopad na jeho práci a profesní schopnosti.

Soud uznal, že Ngoleho potrestání bylo tvrdé a že v demokratické a pluralitní společnosti jedinec má právo na svobodné vyjádření svých náboženských názorů. Přesto soud nakonec uznal jednání univerzity za zákonné.

Problém je v tom, že [jeho FB příspěvky] mohly být přístupné a čtené lidmi, kteří by je mohli vnímat jako odsuzující, v rozporu étosem služby nebo naznačující záměr diskriminovat, což je další problém. … Ať byl skutečný záměr jakýkoliv, bylo to vnímání příspěvků, které mohlo způsobit škodu. Bylo rozumné se tímto vnímáním zabývat.

K tomu W. M. Briggs trefně poznamenává:

Je zřejmé, že Ngoleho sekulárním hříchem není urážka, ale křesťanství. To lze prokázat myšlenkovým experimentem: představme si, co by se stalo, kdyby byl Ngole muslim. Neboť muslimové se v této otázce také drží Pravdy.

Za pozornost taky stojí přístup soudu k tzv. svobodě slova a náboženství. Přístup, který se nedá nazvat jinak než pokrytectví. Pokrytectví, kterému se nevyhne žádná autorita operující s pojmy jako svoboda vyjádření apod. Každému je jasné, že nikdo nemá právo říkat si, co chce, že musí existovat nějaká omezení, která jsou autoritativně vynucována. Autorita z principu nemůže vynucovat svobodu, jak jsem o tom už mnohokrát psal.

Jde o to, jaká omezení a jaké hranice vynucovat. Pokrytectví spočívá v tom, že omezení, která požaduje levice, se nazývají svoboda, zatímco omezení, která požaduje ne-levice se nazývají autoritativní nebo rovnou totalitní.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s