Feminormalizace

Bylo zajímavé vyslechnout debatu kolegyň o problematice pohovoru u zaměstnavatele. Všechny se přirozeně pohoršovaly nad tím, že se zaměstnavatel vyptává budoucích zaměstnankyň na jejich plány mít děti.

Při jiné příležitosti jsem s jinou svou známou mluvil o dětech a tikajících biologických hodinách. Můj názor, že i když člověk neslyší žádné volání rodu, tak má alespoň jisté povinnosti vůči svým předkům, národu či společnosti, se nesetkal s valným pochopením.

Žena na počátku 21. století je emancipovaná bytost. To znamená člověk vysvobozený z pout biologie (antikoncepce), historie a autority otců a manželů (rovnoprávnost) a utvářející svůj život vlastní svobodnou vůlí (kariéra). Ideální produkt liberalismu. Odvrácenou stranou této blyštivé mince jsou milióny usmrcených nenarozených.

Feminismus je jedna z forem liberalismu. Forma, která je v duši moderního člověka zakořeněná snad nejhlouběji. Stejně jako jsem nevěděl, jak vstoupit do debaty zmíněné v úvodu, netuším, co by naše ženy mohlo vytrhnout ze zakletí feminismu.

Nejde o zrušení pisoárů nebo o kvóty EU na zvýšení podílu žen v dozorčích radách podniků. To je pouhé handrkování o drobné. Některé ženy namítnou, že je osobně pisoáry nijak nepohoršují, takže vlastně nejsou feministkami. Jedním ze způsobů, jak zakonzervovat šílené novoty, je přijít s ještě šílenějšími novotami. Takto Cthulhu plave stále hlouběji doleva, jak to nazývá neoreakce.

Ve skutečnosti slabší pohlaví lne k osvíceneckým ideálům velice silně. Tím pádem mezi pisoárovými feministkami a našimi drahými polovičkami není zas tak velký rozdíl, ač jsem vděčný za konformitu těch druhých.

Reklamy

4 komentáře: „Feminormalizace

  1. Dobrý postřeh- troufnul bych si tady nesouhlasit s obvykle velice pronikavým předčasně zesnulým Samem Francisem (http://www.npiamerica.org/research/category/the-return-of-the-repressed) a namítnout, že i rasa je (aspoň u „nás“, ale hádám i v Evropě „vyspělejší“) přece jen přípustnější a méně kontroverzní téma než útok proti pilířům feminismu.

    Nemluvíme tu pochopitelně o nějakých univerzitních excesech avantgardy 3.(4.,…) vlny feminismu, ale ideji „rovnosti“ a nemornální povahy patriarchátu vůbec. Důvody bude asi třeba hledat jak v délce působení (feminismus více než století, multirasová nesegregovaná společnost sotva půlstoletí), tak jistě i nutně těsnému soužití (není dost dobře možné odstěhovat za od žen na předměstí „za lepšími školami“, jak se buržoazie běžně izoluje od diverzity – pokud tedy nejdeme cestou extrému a la MGTOW apod…).

    Liked by 1 osoba

  2. Díky za komentář a omlouvám se za zpožděnou odpověď . Nemám teď moc času.

    Jinak máte pravdu. Skoro se chce říci, že útok proti feminismu není vůbec žádné téma. Když to někdy někde náhodou zmíním, rozhovor se většinou stočí někam jinam bez ohledu na to, zda je protějšek muž nebo žena.

    Čas je určitě faktor v tom smyslu, že umožňuje zapomenout, jak to dříve fungovalo. Ale pokud bych měl ukázat prstem na konkrétní politiku, která pomáhá ukotvit ideu rovnosti v realitě, tipnul bych si na společné vyučování chlapců a dívek. Není určitě jediná, ale myslím, že je to dobrá příprava na to „těsné soužití“, o kterém mluvíte.

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s