Internet na mušce

V článku Kocovina z internetu si vzal redaktor Derek Šmíd na paškál situaci kolem sociálních sítí. Nechci s autorem polemizovat, neboť s ním v mnohém souhlasím. Sociální sítě skutečně dosáhly dimenze sociální patologie. Cílem tohoto blogu je mapovat liberalismus a jeho, mírně řečeno, nepříliš pevné ukotvení v realitě. A liberalismus je silně přítomen ve východiscích a závěrech tohoto jinak zajímavého čtení.

Hned v úvodu se říká: „Internet mohl být místem, kde zavládnou nové pořádky… Místo toho dal jen křídla starým neřádům.“ Pravda pravdoucí, ale čiší z toho určitá nespokojenost, která stojí za povšimnutí. Nám lidem se házejí k nohám stále nové a nové příležitosti, abychom se konečně stali těmi skutečnými, svobodnými a rovnými superlidmi a my, hlupáci, se stále necháváme oblbnout stejnými triky a odmítáme se poučit a změnit. To je liberalismus v kostce: osvobodit se vlastními silami od všeho, co nás svazuje, co brání pokroku, co zamezuje transformaci v něco lepšího, ať už je to cokoliv.

Katolík s lidskou omezeností počítá. Říkáme tomu doktrína prvotního hříchu. Člověk není od přirozenosti zlý, ale díky prvotnímu hříchu je ke zlému nakloněn a navíc jsou jeho možnosti omezené. S tím nelze nic moc dělat. Není to v našich silách. Jedním z důležitých křesťanských dogmat je, že člověk nemůže sám sebe spasit a že spása musí přijít zvenčí, od Boha.

Modernita a hlavně liberalismus naopak tvrdí, že samospása je možná skrze politický čin. Když se nastaví určitá pravidla, zavedou určité technologie, investujou peníze do správných projektů, lidský život se může změnit. Lidé samotní se mohou změnit, když se osvobodí od… No prostě mohou být „jiní, lepší,“ jak praví klasik.

Tyto dva pohledy na realitu jsou zcela nekompatibilní a nelze je nijak usmířit. Jeden z nich je pravdivý a druhý nikoliv.

Základní chybou v uvažování liberála je, že (v tomto případě) nová technologie 1 může člověka vysvobodit od jeho přirozenosti a od faktického stavu (ztráty Milosti, odloučení od Boha), ve kterém se nachází. Podmínky lidského života mohou být lepší nebo horší, ale realita naší porušené přirozenosti vymezuje hřiště, ve kterém se pohybujeme.

Proto některé tradiční postupy, předsudky, rytmus života, společenské mechanismy, politická uspořádání, které liberálové považují za omezující či přímo zotročující, není radno odstraňovat. Moderní filozofie však považuje přirozenost za neexistující či při nejlepším za dostatečně tvárnou, a proto odstraňuje všechno, co se příčí pokřivenému smyslu pro spravedlnost moderního člověka, tedy co odporuje svobodě a rovnosti.

Douglas Rushkoff a jemu podobní utopisté, kteří hlásali novou technologickou civilizaci, postavenou na „prapůvodních, bytostně lidských hodnotách“ à la Matrix, tj. údajně „skutečný svět bez pravidel a omezení, bez hranic a překážek“, narazili na hranice lidské přirozenosti.

Idea nikdy nekončícího růstu, růstu pro růst atd. je absurdní a je něco nelidského na světě, kde se člověk stává jen nástrojem určeným ke generování zisku globálních korporací. Problém je v tom, že jsme se do této situace dostali právě bojem za ony „prapůvodní, bytostně lidské“ hodnoty svobody a rovnosti.


1

Ale může to být také nové společenské uspořádání: demokracie, zrušení tříd či kast, zrušení soukromého majetku atd.

Reklamy

1 komentář: „Internet na mušce

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s